Trénink - co ovlivňuje nejvíc výkony vytrvalců

Co ovlivňuje nejvíc výkony vytrvalců

 

Opět jsem vám našel odborné pojednání o tom, co nejvíce ovlivňuje vaši výkonnost na vytrvaleckých tratích. Je to hodně zajímavé, tak se na to podívejte.

 

Mezi fyziologické a funkční faktory limitující sportovní výkon v bězích na 5 km, 10 km, půlmaratónu a maratónu, patří (podle Písaříka 1989) toto:

 

Aerobní kapacita

Anaerobní kapacita

 Rezervy glykogenu

 Procentuální zastoupení svalových vláken

 

Tak si to trošku podrobněji rozebereme:

 

Aerobní kapacita

Úroveň aerobních schopností určují minutová plicní ventilace a difuzní kapacita plic, celkové množství krve, koncentrace hemoglobinu v krvi, minutový objem srdeční, aktivita oxidativních enzymů v mitochondriích svalových buněk a arteriovenózní difúze kyslíku. Souhrnným ukazatelem všech těchto aerobních schopností je maximální spotřeba kyslíku (VO2max), jehož hodnota se považuje za neodmyslitelný funkční předpoklad výkonnosti sportovce. Tato hodnota se pohybuje u vrcholových závodníků na úrovni 78 – 84 ml / min.kg. VO2max je geneticky podmíněné a tréninkem je možné jej zvýšit o 15 – 30 %. Je zároveň limitujícím faktorem pro hodnotu anaerobního prahu (ANP), který je důležitým kritériem diagnostiky trénovanosti a rozvoje vytrvalosti.

 

Anaerobní kapacita

Anaerobní schopnosti určuje anaerobní kapacita, jejímž ukazatelem je kyslíkový dluh po výkonu, resp. hladina laktátu v krvi. U běžců na 5 a 10 km je kyslíkový dluh 10 – 13 % a plicní ventilace roste na 75 – 130 l / min, (Písařík, 1989). Hodnoty laktátu se pohybují do 12 – 16 mmol / l u běžců na 5 km a 8 – 12 mmol / l u běžců na 10 km.

U maratónců jsou tyto hodnoty nižší, při běhu se pohybují okolo 4 – 5 mmol / l, po závěrečném zrychlení je hodnota laktátu asi 6 mmol / l.

 Pro půlmaratónce se hodnoty přibližují k hodnotám běžců na 10 km (8 – 10 mmol /).

Vytrvalci na dlouhé tratě musí mít vysokou pufrační schopnost organismu (udržování pH v úzkém rozmezí), aby byli schopni eliminovat kyselé produkty metabolismu.

 

Rezervy glykogenu

 K návratu biochemických a hormonálních změn po výkonu dochází u běžců na 5 km po 32 – 36 hodinách, u běžců na 10 km jsou to 2-3 dny, u půlmaratónců je to 3 – 5 dní a u maratonců je to 5 – 7 dní. Tato doba je však individuální a závisí na vrozených regeneračních schopnostech organismu, stavu trénovanosti, regeneraci po výkonu apod.

 

Procentuální zastoupení svalových vláken

 Výkon a dispozice pro disciplínu ovlivňuje také procentuální zastoupení svalových vláken. Komadel (1985), rozděluje svalová vlákna na tři typy:

Pomalá oxidativní (červená)

Rychlá oxidativně-glykolytická - (svetločervená neboli smíšená)

Rychlá glykolytická (bílá)

 Všeobecně platí, že s rostoucí délkou tratí roste podíl pomalých oxidativních vláken, jejichž buňky získávají energii aerobním způsobem. Podíl rychlých a pomalých svalových vláken je geneticky podmíněný. Vytrvalostním tréninkem je možné ovlivnit jen stav rychlých oxidativně-glykolytických vláken asi o 15 – 20 %, hypertrofují pomalá oxidativní vlákna. Rychlá glykolytická vlákna se do určité míry adaptují na rychlá oxidativně-glykolitická vlákna (závisí to na druhu disciplíny).

 

 Procentuální zastoupení typů vláken u běžců na střední a dlouhé tratě podle Písaříka (1985) je uvedeno v tabulce.

 

Běžecká disciplína

   Zastoupení odlišných typů vláken v %   

Rychlá glykolytická

Rychlá oxidativně- glykolytická

Pomalá oxidativní

800m

15-20

45-40

40

1500m

8,2

33,8

58

Maraton

5,2

19,4

75,4

 

 

Nevím, nakolik vám to pomůže ujasnit si vaše možnosti a předpoklady, ale určitě nebude na škodu si přečíst po odborné stránce, co je základem předpokladů vysoké výkonnosti na vytrvaleckých tratích.



 

  

 

Kontakt

AK Drnovice Správce stránek
Steiner Tomáš

akdrnovice@seznam.cz
To Top