Představujeme: Terezie Šitková

Přestavujeme: Terezie Šitková – závodění má v krvi

 

Sport ji v dětství moc nezajímal. Absolvovala jen to nejnutnější ve škole, sem tam nějakou turistickou túru a to bylo tak asi všechno. Mimo to, že se jí dařilo zvládat docela slušně povinnou školní dvanáctiminutovku.

Zlom nastal v roce 2010, kdy Terka díky bratrovi Kubovi pořídila kolo a začala s bráchou jezdit na výlety. A to jí otevřelo nové možnosti sportovního vyžití. Až tehdy zjistila, že sport může být docela zajímavý a když viděla druhého bratra Pepu, jak běhá, zkusila to také a na rozdíl od jiných, co schovají před lidmi se svými běžeckými pokusy, ona hned vyrazila na závody.

A udělala dobře. Moc dobře. Na okrese Vyškov juniorky vůbec v závodech Dlouhé míle nestartovaly, proto je v roce 2010 v této kategorii také vyhrála.

To jí přidalo na chuti a vrhla se do běžeckého tréninku. Sice až po maturitě, ale o to víc intenzívněji.

Šla ze závodu do závodu a nebála se jít se na start čehokoliv. Závodění má prostě v krvi a hlavně kvůli tomu začala víc a víc trénovat. Celkem to Terce dva roky vycházelo a podařilo se jí na některých závodech docela slušně překvapit.

A to trénovala tvrdě i přes náročné studium na Univerzitě obrany v Brně, kde se věnuje oboru Vojenské geografie a meteorologie.

A celkem se jí mezi běžkyněmi dařilo.

Zvítězila v Dlouhé míli v kategorii juniorek v letech 2010 a 2011.

 V následujícím roce v této soutěži vybojovala třetí místo už ovšem mezi ženami.

Dokonce se stala objevem roku 2012 ve Středomoravském běžeckém poháru, když skončila v této celoroční běžecké soutěži na třetím místě mezi ženami.

V roce 2013 se vrhla do závodění s ještě větším nasazením a bohužel se pomalu začaly projevovat zdravotní problémy, vyplývající z příliš velké tréninkové a závodní zátěže.

Sice ještě dokázala odběhnout Olomoucký půlmaratón a v Cyrilo-metodějském maratónu skončit na čtvrtém místě, ale za cenu velkého překonávání bolestí.

To všechno nakonec vyústilo ve vysazení z tréninků a pátrání po tom, co se sebou bude muset udělat dál, protože běhat a hlavně pak závodit přestat nechtěla.

Nakonec se dostala k výborné fyzioterapeutce Jitce Stehlíkové do Kroměříže, mimochodem výborné běžkyni, která ukázala Terce cestu, jak se dostat ze začarovaného kruhů zranění a dalších potíží, kterých se u ní nashromáždilo tolik, že by to stačilo pro několik lidí.

Začala pod jejím vedením pravidelně cvičit a i když to bude zřejmě ještě trvat dlouho, než se všechno srovná, výsledky se pomalu dostavují už teď.

Jejím cílem pro další závodní činnost jsou zejména delší tratě a samozřejmě také pořádné zlepšení osobních rekordů, na které se můžete teď podívat:

Míle:                   6:30,0

5km:                  22:50

10km:                47:40

Půlmaratón: 1:52:40

Už teď pomalu pokuje po termínovce závodů a netrpělivě čeká, až se jít zdravotní problémy povolí natolik, aby se zase mohla vrhnout do víru závodění, které jí čím dál víc chybí.

A já věřím, že se s tím vším vyrovná a popasuje natolik dobře a rychle, že ji zase budeme vidět na startu závodů mimo dráhu už v barvách AK Drnovice stejně často jako dřív.

Autor: Zdeněk Smutný

2.3.2014



 

  

 

Kontakt

AK Drnovice Správce stránek
Steiner Tomáš

akdrnovice@seznam.cz
To Top