Představujeme: Svatopluk Kudlička – běh je součástí jeho života
Výborné běžecké výkony až od veteránského věku. Kde se skrýval talent Svatopluka Kudličky? Pokusíme se tedy trochu rozkrýt jeho cestu k běhání.
Všestrannost získával v dětství
Přirozený pohybový talent k většině sportovních aktivit se u něj projevoval již od dětských let. Sportovní vyžití na vesnici bylo v té době velmi široké. Hrál se volejbal, vybíjená, tenis i stolní tenis. V zimě se pak cvičilo na nářadích v tělocvičně, bruslilo na potoce nebo se hrál hokej na zamrzlých vodních plochách na loukách či skalních jezírkách, kde se v létě zase třeba koupalo. Jako všechny děti tenkrát ve vsi, také i on lyžoval na kopcích nad vesnicí. K tomu se pořádaly závody na běžkách po loukách u lesa, či výpravy v lyžařské stopě v lese směrem na Ruprechtov.
Největší sportovní aktivitou ale byl fotbal, jenž byl v Opatovicích jednoznačně sportem číslo jedna. S partou kluků jej Svaťa hrál na fotbalovém hřišti téměř denně. I atletika zde měla své malé místo, neboť u hřiště bylo doskočiště a v TJ bylo k dispozici atletické vrhačské nářadí, zkoušela se tu i tyčka.
Na druhém stupni základní školy projevoval již jako mladší žák talent ve většině atletických disciplín, zejména pak u běhů na delší tratě. Zároveň začal hrát fotbalovou soutěž za družstvo žáků na vesnici. Každodenní fotbalové tréninky dávaly Svaťovi dostatečný potenciál pro vytrvalost. Proto také na konci 9. třídy začal krátce závodit za atletický oddíl mladšího dorostu Sokola Vyškov. Věnoval se na dráze trati 1 km a v té době ho zaběhl za 3:06,2.
Na střední škole se všechno změnilo
Po skončení základní školy začal Svaťa studovat na střední průmyslové škole v Brně a rychle ukončil svoji činnost v atletickém oddíle. Sice mu ještě rok mu vydržela motivace k běhání nastartovaná ve Vyškově, ale po roce ho to přestalo bavit, přestože v té době dokázal zaběhnout kilometr na silnici již za 2:54.
Potom pravidelně dál hrál jen fotbalovou soutěž dorostu. Jenže přechod do soutěže dospělých byl složitý. Družstvo mužů postoupilo z okresního přeboru. V Opatovicích se začala hrát I. třída a tak se sháněly posily mezi nejlepšími hráči z okolních vesnic. Navíc Svatopluk mezi 16-18 rokem hodně vyrostl a jeho pohybová koordinace s míčem již nebyla taková jako za žákovských let. Běžecký trénink byl téměř na nule, proto u něj nastávaly problémy odehrát v tempu celý zápas. Po roce zkoušení ve fotbalovém týmu to nakonec vzdal.
Vysoká škola znamenala téměř konec se závodním sportem
Jakmile začal studovat v Brně na VUT, byla téměř okamžitě jeho dřív pravidelná sportovní činnost minimální. Jen občas si šel s partou spolubydlících z koleje zahrát fotbal, v hodinách tělocviku pak basket nebo volejbal a někdy si doma skočil zahrát kopanou na trénincích domácích fotbalistů.
Po výšce to pomalu začalo
Asi za 2 roky po ukončení vysoké školy se vytvořil doma na vesnici fotbalový B tým. Svaťa v něm začal hrát a po krátké době v sobě nastartoval opět potřebu pravidelného aktivního pohybu. Přestože dříve hrával v útoku, v té době ho chuť běhat na co největším prostoru nasměrovala do záložní řady. Systematická sportovní aktivita ho stále více motivovala k pravidelnému běžeckému tréninku. I když fotbal hrál dále, běhání začalo převládat. Vždyť na vesnici obklopené lesy, loukami a přehradou byly pro běh ideální podmínky. K pravidelnému běhání se tak dostal ve věku kolem 30 let.
Potřebnou motivaci k běžeckému tréninku získával tak, že si v lese postupně vytvářel řadu okruhů, které běhával maximálním tempem na čas. V podstatě tak nahrazoval současné závody.
Protože v zimě se v lesích pro sníh moc běhat nedalo, tak si Svaťa z počátku v zimním období dával od běhání pauzu a začínal s tréninkem až na jaře, kdy cesty nebyly již tak podmáčené a dalo se po nich běhat. Tak si postupně zlepšoval časy na jednotlivých okruzích v lese až do začátku léta. Protože ovšem v podstatě závodním tempem běhal 2-3x týdně, byl v létě již tak utavený, že si musel dát přestávku tak na 1-1,5 měsíce, až se mu vrátila opět chuť k běhání. Po čase poznal, že takový způsob intenzivního běhání vede u něj až k přetrénování a přešel k zařazování více volnějších běhů na úkor těch původně vysoce tempových.
.jpg)
Na podzim mu to šlo vždy nejlépe
Nejvíce si běžecky užíval měsíce září a říjen. Okolní krajina prokvétala všemi barvami. Teplo babího léta, prosluněné pěšiny a měkké cesty v lese, všude klid. Setkával se tam jen se zajíci a srnkami. To byl a je přímo balzám na duši a odreagování se od stresu.
„Intenzívní prožitek z běhu v lese při všech těch proměnách krajiny v průběhu roku od měnících se barev a vůní až po nebeské ticho v zimě, to mi přináší velkou motivaci. V takovém prostředí si rychle navodím ideální stav tělesné a duševní pohody,“ říká Svatopluk Kudlička o svém běhání v přírodě.
Na konci podzimu také běhával své nejlepší časy. V období mezi 30. až 40. lety věku běhal měsíčně něco mezi 200-230 km. Závodů ale v té době absolvoval jen minimálně.
Necítil žádnou potřebu s někým soutěžit.
Soupeřil jen s překonáváním svých časů na trasách a okruzích v lese, které postupně dál přibývaly. Jen jednou ročně absolvoval místní závod s tehdy masovou účastí běžců, kterým byl Běh stezkou Klementa Gottwalda v Dědicích. A již pak jen velmi zřídka startoval na Běhu Pístovickou riviérou.
Jeho výkonnost byla v té době tak na úrovni 18min na 5 km, což tehdy nebylo celkem nic moc.
Hory, jeho velká láska
Velkou srdcovou záležitostí se pro něj staly časem hory. Na jeho pracovišti se začaly začátkem osmdesátých let každoročně na podzim pořádat turistické zájezdy do hor. V té době se jezdilo převážně do Tater. Spolu s partou stejně naladěných borců, nebo i sám v rámci rodinných dovolených tak zdolával vysokohorské túry stylem dnešních ultratrailových běhů.
Začátkem devadesátých let a pak po celé desetiletí se turistické zájezdy pořádaly převážně do Alp. Tyto akce organizoval Svaťa každý rok sám na vlastním pracovišti, ale také s běžci a přáteli z LRS Vyškov. Jezdilo se do Rakouských, Švýcarských, Italských i Francouzských Alp. Vysokohorské trasy absolvované na těchto zájezdech se navrhovaly pro dvě kategorie. Pro chrty a ty normální, přičemž někteří chrti si navíc dávali výběhy v podvečer po túře.
Závodní běžecké začátky
Počátkem devadesátých let po závodě Pístovickou riviérou byl osloven Vlastíkem Brandýsem, ať jde k nim do běžecké party. Svaťa to velmi rád tehdy přijal. Přišel do party běžců, s kterou strávil spoustu hezkých chvil jak na závodech či výše zmíněných zájezdech.
Zpočátku se zúčastňoval jen závodů v blízkém okolí. Později pak i na tehdejší dobu kvalitně obsazených závodů jako Nasavrky, Golčův Jeníkov, Běchovice, Bělkovice a řady akcí na Olomoucku.
V polovině 90. let absolvoval pro zpestření několik triatlonů hlavně kvůli jejich zvláštní závodní atmosféře. Tam byl ale limitován pomalým plaváním, kolo tak nepatřilo k jeho nejsilnější zbrani a tak to všechno pak doháněl až během, když i po prvních dvou disciplínách dokázal dát desítku často pod 36 minut.
Nejlepší výkony
Nejvyšší výkonnosti dosáhl Svaťa mezi svými 45-48 lety, tedy v druhé polovině 90 let.
Na silničních závodech se jeho časy z té doby pohybovaly mezi 35 až 35´30 min na 10 km.
Půlmaratón nejlépe zaběhl za 1:16:39 v roce 1996 a za 1:16:13 v roce 1998. Pokaždé na trati v Blansku.
Na dráze v 90. letech absolvoval jen několik hodinovek, z nichž nejvíce, 16607 metrů, zaběhl v roce 1996.
Z této hodinovky má i mezičasy na 5 km a to17:42 a na10 km. Desítku tam měl za 35:57. Samostatné závody na dráze na 5 či 10 km v tomto období ale neběžel.
Průměrný počet měsíčně naběhaných km se ve druhé půli 90. let pohyboval mezi 250-270 km.
V letech 2000-2005 po přechodu do kategorie padesátníků zařadil do svého tréninku i intervalové běhy, což předtím nikdy nedělal. Zvýšil objem naběhaných km za měsíc na 280-310 a později v letech 2003-2004 dokonce na 350 km.
Převážnou část tréninků absolvoval jako dříve na lesních cestičkách.
Nejzajímavější výsledky a výkony z období let 2000-2005:
Série vítězství v Brněnském běžeckém poháru.
Série vítězství v Půlmaratónu Moravským krasem v Blansku s nejlepšími časy v roce 2001 -1:18:20 a v roce 2005 -1:19:25
Série vítězství v Bělkovicích na 20 km. Nejlepší čas tam zaběhl v roce 2004 -1:14:43.
Nejlepší výkony na dráze v letech 2000-05:
2000: 10km: 36:20 - Blansko (silně větrný závod)
2002: 5km: 17:37 - Brno–Palačák
2003: hodinovka: 16189 metrů - Hodonín
MČR veteránů
Zúčastnil se jen dvou akcí
2001: Půlmaratón: 1:21:16 -Vyškov (1.místo)
2003: 10 km: 35:58 silnice - Valašské Meziříčí (2.místo)
V létě 2005 měl ošklivý pád na kole, při němž si rozřízl postranní šlachu na koleni. Po velmi urychlené rehabilitaci již na podzim opět závodil, ale běhání přes bolest přinášelo velké problémy s poškozenou šlachou. V zimě to dokonce vypadalo na konec běhání, nebo alespoň na dlouhý výpadek. Když už nedoufal v dobrý konec, tak se jako zázrakem dalo vše postupně do pořádku.
V období let 2006-09 snížil objem naběhaných kilometrů za měsíc na 300 -250.
Nejlepší výsledky a výkony v letech 2006-2009
2006: dráha 1 míle: 5:13 - Vyškov
Půlmaratón: 1:21:34 - Liberec - 1. místo na MČR veteránů
10 km silnice: 36:40 -Třebíč - 2. místo na MČR veteránů
2007: 36:30 - Hornická desítka – Frýdek - Místek
Dráha: 5 km: 18:13 - Moravská Slávia
10 km: 37:44 - Moravská Slávia
2009: Dráha: 10 km: 37:38 - Vyškov
1 míle: 5:16,9 -Vyškov
Po přechodu do kategorie šedesátníků zatím Svaťa pokračuje dál v tréninku v duchu předchozích let. V tomto období ze 156 závodů prohrál dosud jedenkrát.
Měsíčně do této doby naběhá přibližně 300 km.
Z výsledků a výkonů v letech 2010 až dosud:
2011: 10 km silnice: 38:08 - Dolní Lhota (certifikovaná trať)
Hodinovka: 15380 metrů - dráha - Moravská Slávia
Půlmaratón: 1:24:07 - Pardubice - MČR veteránů
2012 : v tomto roce Svaťa již zvažoval ukončit závodní činnost a proto se na závěr rozhodl posbírat naposled tituly z veteránských mistrovství ČR.
Podařilo se mu získat tituly MČR veteránů v kategorii šedesátníků
Půlmaratón: 1:26:47 - Nasavrky
10 km kros: - Dolní Dobrouč
10 silnice: 38:12 - Bořetice
Maraton: 3:13:30 - Praha Stromovka - to po 18 letech běžel druhý maraton
Z dalších výkonů v tomto roce:
10 km: 38:03 - certifikovaná trat v Olomouci
10 km: 38:28 Vnorovy
V roce 2013 : Poprvé se zúčastnil veteránského mistrovství ČR na dráze a v Olomouci zaběhl 10 km za 38:34
Po deváté zvítězil na Půlmaratónu Moravským krasem v Blansku časem 1:26:06
Další zajímavé výsledky z tohoto období:
3x v řadě zvítězil v Rohálovské 10 v Prusinovicích a ve Vnorovské 10 ve Vnorovech
Jen tak mimochodem. V roce 2013 zvládl ve výborném čase také Beskydskou sedmičku.
.jpg)
A letos po deváté vyhrává Brněnský běžecký pohár.
Tak si myslím, že už většina z vás z tohoto profilu Svatopluka Kudličky konečně poznává, co všechno tento skromný veteránský běžec dokázal a to jsme určitě nevyjmenovali vše.
Je jen škoda, že nezačal trénovat a závodit ve svých nejlepších letech. Bylo by zcela jistě zajímavé vědět, jakých výkonů by dosáhl v optimálním závodním věku.
Autor: Zdeněk Smutný
11.5.2014