Představujeme: Silvie Divišová

Silvie Divišová – Václavková – překvapení loňské sezóny

 

Všestranné základy si vybudovala nevědomky v dětství. Jako ostatně tenkrát hodně dětí.

Nikdo tehdy neseděl doma u počítače, ale lítal po venku a snažil se vyřádit, jak se dalo.

Silvie od malička jezdila na kole, plavala, absolvovala i dukelské závody.

Na základní škole se pak víc věnovala již gymnastice, ale přidala si k tomu volejbal a basketbal. Dokonce i střílela a dobře. Měla druhou výkonnostní třídu. No prostě objížděla všechny možné školní soutěže, protože jí šlo vše, na co šáhla.

A samozřejmě ji také oslovila atletika.

S vervou jí vlastní se vrhla také na atletické ovály.

Ostatně její osobní rekordy z té doby nejsou rozhodně špatné:

60 m:       8,9

800m:      2:42

1500m:    5:17

A také nějaké ty výsledky na místních úrovních i v kraji se podařily.

Ovšem pak přišly roky dospívání a s nimi mnoho změn. Sice se dál hýbala, ale s nástupem do zaměstnání i to skončilo.

Jenže jí to nedalo, má to přece jev v krvi, a upsala se na 4 roky fotbalu. Hrála za Ivančice nejdříve druhou a pak i první a tedy nejvyšší fotbalovou soutěž žen v České republice.

Jenže skloubit to s prací moc nešlo, protože dojížděla z Moravského Krumlova do Brna a vracela se až kolem sedmé večer domů.

Fotbal dostal tedy červenou a jen tak, jak jí to vyšlo, se chodila proběhnout se známou atletickou kolegyní z jejího rodného města.

Sice něco odtrénovat zvládla, ale nějaký cílený trénink s účastí na závodech to nebyl a navíc k tomu tenkrát ani neměla příliš moc velkou chuť.

Bohužel potom nastaly velké zdravotní problémy s mnoha komplikacemi, které jí dokonale převrátily život naruby. Nakonec jí pomohla až přírodní medicína a diagnostika.

A i díky tomu se po čase mohla vrátit k běhání. Dokonce i na závody se dostala, ale další změnu přineslo těhotenství. I v jeho průběhu se snažila běhat, jak to šlo a proto se cítila v tomto svém důležitém, období mimořádně dobře.

Až na komplikovaný porod, po kterém se nedalo jen tak hned zase vyběhnout.

A opět se díky tomu zase více přiklonila k alternativním věcem od masáží až po výživu a sport. A také se pořádně pustila do tréninku, jen se jí nějak nedařilo všechno skloubit a výsledky se nedostavovaly podle jejích představ.

Začala mít v té době též více času na trénink, protože se jí podařilo otevřít fungující obchod a tak se rozhodla po pár letech vlastních pokusů, najet na systematický trénink pod vedením běžeckého trenéra.

Také to chvíli trvalo, než se trénink dostal do normálních kolejí a k tomu jí občas vystavila stopku nějaká zdravotní komplikace, ale rok 2013 už Silvii vyšel náramně.

A nad očekávání snad všech, co ji znali.

Začala pravidelně startovat na závodech a postupně se propracovávala k předním pozicím. Nakonec i nějaké závody dokázala vyhrát nebo se umisťovat mezi nejlepšími ve své kategorii. A ta je u nás hodně nabitá.

Hlavně si uvědomila, že trénovat se musí s klidnou hlavou a o všem také přemýšlet.

Nejde jen bezhlavě odběhat to, co je předepsané, ale podstatné je to, že trénink musí být přínosný. A pro ni v loňském roce byl.

Dokázala si vytvořit tyto osobní rekordy:

5km:                  20:04

10km:                42:03

Půlmaratón:   1:35:15

A to je vlastně jen začátek a první ukázka toho, co dokáže systematický trénink přinést.

Bude zajímavé sledovat, jak si povede dál, ale zcela jistě ještě neřekla poslední slovo a dá se tušit, že se bude dál postupně zlepšovat, protože předpoklady pro to určitě má.

Autor: Zdeněk Smutný

23.2.2014



 

  

 

Kontakt

AK Drnovice Správce stránek
Steiner Tomáš

akdrnovice@seznam.cz
To Top