Představujeme: Petr Kotyza

Představujeme: Petr Kotyza

Představujeme: Mgr. Petr Kotyza – malý velký muž

 

Úmyslně jsem použil tento známý slovní obrat v nadpisu, abych co nejvíc dokázal přiblížit můj pohled na Petra Kotyzu mladšího tak, jak já ho za ty roky, co se na běžeckých závodech potkáváme, znám.

Myslím, že jsem se trefil naprosto přesně. Menší postavou, ale velký nejen výkony, ale také svými obrovskými organizačními a řídicími schopnostmi. To všechno z Petra dělá velkou atletickou osobnost, jejíž jméno se skloňuje i v nejvyšších atletických kruzích.

Sportovní začátky

Se sportem Petr jsem začínal prakticky od malička. Vyrostl v rodině známého trenéra, proto absolvoval mnoho soustředění a různých sportovních akcí. Tím si samozřejmě vytvářel velký všestranný základ pro svoji budoucí atletickou kariéru.

Za žáky Bučovic pak hrával také fotbal a na zimních soustředních hodně lyžoval ať už na běžkách nebo i na sjezdovkách.

Běžecké začátky

 První závody, které absolvoval, byl slavný Běh Pistovickou riviérou a potom Běh VŘSR, co se běhal v Bučovicích.
Tyto akce byly přípravou na lyžařů na jejich sezónu. S nimi Petr vlastně začínal běhat. Postupně si pak přišly další závody a na gymnáziu se stal členem atletického družstva Sokola Vyškov. V něm strávil polovinu své atletické kariéry a byl i kapitánem družstva. Později Petr z Vyškova přestoupil do VSK Univerzita Brno, kde vlastně předvádí své běžecké i manažerské umění dodnes.

A že uměl běhat, o tom svědčí jeho osobní rekordy:

1500m:            3:54,73

5000m:          14:50,75

                                                                                                                                          
 

Nejlepší výsledky:

Právě s Univerzitou Brno dokázal vybojovat postup do atletické extraligy, kde jako člen družstva získal medaili z mistrovství republiky atletických družstev.

Sám se pak několikrát stal akademickým mistrem České republiky.


Ambice
Již v době kdy byl Petr kapitánem družstva ve Vyškově, chtěl jít výš, ne pouze bojovat o postup z II. ligy do I. ligy a pak o udržení. To všechno nakonec vyřešil přechodem do VSK Univerzita Brno, kde se stal také manažerem klubu.

Díky širší základně, ta ovšem v menších klubech nebyla možná, nakonec postoupili s Univerzitou i do extraligy. A byli u toho i ti atleti, kteří přestoupili s Petrem z Vyškova do Brna. Tahle dobrá parta nakonec tvořila základ úspěšného družstva, které vybojovalo postup do nejvyšší soutěže.  Však také na své působení ve Vyškově i díky těmto klukům vzpomíná jen v dobrém.

Své schopnosti též projevil i na trenérském poli. Řada jeho svěřenců, kteří závodili i přímo s ním, což je také v současné době zajímavé, dosáhli velmi dobrých výsledků.

 

Hlavním cílem Petra je pomoci rozvoji atletiky a jako manažer VSK Univerzita Brno chce opět bojovat s družstvem mužů o medaile v atletické extralize.

Vždy dokáže ocenit, že kluci bojují tak, aby to dokázali. On sám se snaží být všem příkladem nejen na sportovním poli, ale i v organizační práci, kterou pro klub vykonává.

 Velmi ho těší práce s mladými svěřenci, kterým se teď hodně věnuje. Věří, že výsledky, kterých dosahují, nejsou konečné a budou se zlepšovat stejně progresivně dál až do přechodu mezi dospělé atlety.

Hodně ho povzbuzuje také práce s vlastním synem, zatím starším, ale uvidí prý časem, co dokáže i ten mladší.

Starší syn Daniel už má lecos za sebou a Petr má velmi příjemný pocit z toho, když trénují spolu. Zatím sice ještě dokáže synovi utéct, ale dlouho to určitě nebude trvat, jak sám cítí, a už bude i na závodech dobíhat za ním.

„Vážím si hodně práce těch lidí, kteří se kolem sportu točí a snaží se dát něco druhým,“ říká Petr Kotyza. „Sám tím, že pořád trénuji, se snažím i přípravu brát jinak než trenéři, co sice dřív závodili, ale zapomněli, co všechno trénink pro samotného atleta obnáší,“ připomíná častý nešvar našich trenérů.

„Sám si už žádné sportovní cíle nestanovuji,“ dodává závěrem, „ chci vydržet hlavně zdravý, a pokud přijde nějaký problém, tak se z něj dokázat vyhrabat.“

„Současně jsem ovšem nesmírně rád mezi běžci. Tam člověk nestárne, jen mu přibývají kilometry,“ usmívá se Petr Kotyza, běžec, co dává atletice úplně všechno.

 

Autor: Zdeněk Smutný

14.6.2014