Představujeme: Lenka Hrabovská

Představujeme: Lenka Hrabovská

Představujeme: Lenka Hrabovská – Jiříčková

Od gymnastiky až k dlouhým tratím

 

Pokud bychom v naší rubrice nepředstavili Lenku Hrabovskou – Jiříčkovou, to by byla zásadní chyba, protože jen málo z rodilých Vyškováků dokázalo zaběhnout takové výkony jako právě Lenka. A myslím, že  žena snad žádná jiná. Možná se pletu, ale jinou rodačku z Vyškova na její úrovni opravdu neznám.

 

Dětství s gymnastikou

Hodně dětí ve Vyškově začínalo se sportovní gymnastikou. Lenka také. Sice až od první třídy základní školy, ale věnovala se jí až do 15 let. Závodila ve III. výkonnostní třídě a jeden rok i ve II. výkonnostní třídě.

 Několikrát se stala mistryní Moravy a Slezska v III. výkonnostní třídě.
Na víceletém gymnáziu soutěžila také ve šplhu na tyči, v této disciplíně má zlatou medaili z MČR.

Právě na gymnáziu začala Lenka běhat sprinty a skákat do dálky. V té době dala 480 cm. K tomu všemu hrála volejbal a v létě pak plážový volejbal. Ještě si občas pinkla tenis, ale ten jen spíš tak pro radost.

Tímto nesmírně širokým záběrem různých sportovních odvětví získávala všestrannost tak důležitou pro běžecké disciplíny.


Běžecké začátky
Při zahájení studia na vysoké škole začala běhat. Nejdřív zkoušela různé disciplíny a až potom přišla s trenérem na to, že má největší předpoklady právě pro dlouhé tratě.

Běh ji nesmírně chytil. Výborně se tréninkem odreagovávala při učení na náročné zkoušky na medicíně, kterou studovala v Brně.

Zlepšovala se postupně, ale trvale. Největším problémem v růstu výkonnosti byly u ní vždy dost problematická zranění, proto její vzestup měl pokaždé nějakou pauzu podle toho, jaké potíže právě dávala dohromady.

Ovšem i v té době nezahálela a jezdila hodně na kole. Absolvovala dokonce 24-hodinový závod ženského družstva Le Mans v Šaraticích v roce 2005, kde zvítězili.
Také vyzkoušela pár triatlonů:

 Vysočany v 2006, kde skončila šestá a v roce 2007 tam již doběhla druhá, stejně jako v Pístovicích v roce 2011.

V průběhu běžeckých přestávek začala též skákat o tyči. V Brně se jí věnoval trenér Jan Solčány. Dokázala se dostat až na 295 cm a byla na soutěžích družstev v první a druhé lize, kde startovala v barvách AHA Vyškov, ojedinělým zjevem, neboť v průběhu tyčkařského závodu si odskočila zaběhnout 5000m nebo třeba 1500 metrů a pak ještě soutěž doskakovala. Zvládla právě v těchto soutěžích v honbě za body třeba i 400 metrů překážek nebo též hodit kladivem.
 

Osobní rekordy

V roce 2010 se Lenka dostala do neuvěřitelné formy, protože zvládla celou zimní přípravu včetně závodů bez zranění a výkonnostně skočila mezi naši vytrvaleckou elitu.

Dostala nabídku závodit v extralize za Olymp Brno a samozřejmě, že toho využila.

Právě v těchto závodech si zaběhla své osobní rekordy na dráze.

3000m              10:46,40    Ostrava 2010
5000m              18:40,36     Praha 2010
10000m            39:31,53     Pardubice 2010

10 km silnice   38:44          Mikulčice 2010

 

Mimo výkony ve svém hvězdném roce pak zvládla v jiných letech ještě tyto disciplíny:
1500m            5:43,54        Břeclav 2009

3000m př.    13:23,74        Hodonín 2009

400m př.           78,57        Brno 2007

Kladivo         15,94m         Hodonín 2007

Nejlepší výsledky

Ve svých vytrvaleckých začátcích zvítězila v několika rakouských běžeckých pohárech.

V roce 2009-2010  dokázala vyhrát také Brněnský zimní běžecký pohár a samozřejmě Dlouhou míli. Zvítězila v řadě závodů a postupně se zabydlovala mezi naší vytrvaleckou elitou. To všechno Lence vyneslo vítězství v anketě Vyškovských novin Hvězdný výkon Vyškovska.

„Nejvíc si ale cením možnosti zúčastnit se atletické extraligy, přestože jsem vesměs dobíhala v závěru startovního pole, byla to úžasná zkušenost,“ hodnotí Lenka své nejlepší výsledky. A to zcela jistě zapomněla i na medaili ze soutěže extraligových družstev právě v roce 2010 z Vyškova.
                   
               

Život není jen o běhání
Zejména u Lenky to platí dvojnásob. Vystudovala medicínu, pracuje jako rehabilitační lékařka.

Má dvě děti, úžasného manžela a nesmírně spolehlivého dědu, bez kterých by se ze svých dětí asi už dávno zbláznila, jak říká.

Má také velmi ráda hory. Učarovaly jí Tatry, ale nejkrásnější dovolenou zažila ve Francii v Queyras.

K tomu všemu chodí i s manželem Petrem po slackline.

Přání a cíle

Hlavním životním cílem Lenky je vychovat ze svých dětí slušné lidi. Jak sleduje společnost kolem sebe, nebude to nic jednoduchého. Ale věří, že to s pomocí celé rodiny dokáže.

Jejím velkým přáním je zaběhnout v dobrém čase půlmaratón a zkusit zdolat také někdy maratónskou vzdálenost.

Též by chtěla přejít highline, což je slackline ve výšce. Ideální by bylo jít to někde v horách s jištěním. Dál by si přála přejít také longline. Zatím má zdoláno 30 metrů, ale existují i stometrové přechody.

No, a samozřejmě by i na horách chtěla překonat osobní výškový rekord, který je 3293 metrů a dostat se až nad 4000 metrů nad mořem.

A jednou by se i manželem přála podívat na Havaj.

Při její cílevědomosti je jasné, že se jí určitě všechno podaří.

„Hlavně však doufám, že se mi povede opět co nejdřív začít pořádně běhat. Moc mi to již chybí. Už mě na mateřské dovolené začínají svrbět nohy,“ směje se Lenka Hrabovská, lehkonohá běžkyně, která se od gymnastiky dostala až k dlouhým tratím.

 

Autor: Zdeněk Smutný

21.6.2014