Představujeme: František Kolínek – běžecký elegán
Možná to zatím ani netušíte, ale do našeho okresu se přistěhoval velmi dobrý běžec, o kterém toho třeba moc nevíte, tak jsem si řekl, že vám ho také trochu představím.
Pochází z malebné vinařské vesničky pod Pálavskými vrchy, z Perné, která je zcela jistě co do poměru k počtu obyvatel všech obcí u nás a počtu kvalitních běžců, nejproduktivnějším místem v republice. Stačí připomenout jen bratry Kolínky, celou rodinu Kopeckých, Sudického a tragicky zesnulého Frantu Cyprise. To jsou jména, co v běžeckém sportu u nás opravdu něco znamenala.
„Já jsem v 15 letech nejdřív začal jezdit na kole. Tenkrát ve Favoritu Brno,“ vzpomíná Franta: „Jenže jsem pak po roční pauze od kola utekl a zkusil běhat. Tehdy hlavně na dráze a podařilo se mi dostat na vojnu do Dukly Písek. Tam jsem se hodně zlepšil.“
Právě rok po návratu ze základní vojenské služby si vytvořil všechny své osobní rekordy.
A ne jen tak ledasjaké. 1500m zvládl za 4:03, 3000m už uběhl za 8:38 a na 5000m dokonce časem 14:49 pokořil pro řadu našich současných běžců těžko prolomitelnou bariéru 15 minut. Také čas 31:11 na 10000m by byl ozdobou ve výčtu osobáků mnoha našich vytrvalců.
„Deset let jsem trénoval pod pevnou rukou Jiřího Sequenta a později jsem ještě chvíli spolupracoval se Zbyňkem Kalužíkem. Pak už jsem si plánoval tréninky sám,“ připomíná své začátky mezi atlety František.
Nejvíce si cení svých startů v reprezentačním dresu ČSFR na Mistrovství světa a Evropy v bězích do vrchu v roce 1992 v italské Valle di Susa, kde doběhl na výborném 40. místě a potom v následujícím roce již v pod hlavičkou České republiky ve francouzském Gap, kde skončil na 67.místě.
U něj doslova platí, že zraje jako víno. Asi je to tím, že se kolem jeho domova rozkládají rozsáhlé vinice a to bude ten pro něj správný příklad a nebojme se to s nadsázkou přiznat celoživotní dopink.
Prostě jeho úspěchy mezi veterány jsou neuvěřitelné a stal se naší běžeckou legendou, zejména když si představíte, již přes 40 let trvající osobní běžeckou kariéru, která byla ozdobená mnoha velkými úspěchy a vavříny.
Vždyť jen v letech 1998 - 2008 na veteránských Mistrovstvích světa i Evropy na dráze, v terénu i bězích do vrchu stál celkem desetkrát na stupních vítězů.
Třikrát se radoval z titulu, třikrát byl stříbrný a čtyřikrát bral bronz. To jsou téměř neskutečné výsledky, které svědčí o jeho obrovské běžecké všestrannosti a celoživotní vysoké výkonnosti. Jen, když se tak namátkou podíváte do výsledků světových veteránských soutěží, s hrůzou zjistíte, že by na elitní borce mladších kategorií už naši současní nejlepší vytrvalci většinou vůbec neměli. O to více vynikají fantastické výsledky Františka Kolínka na těchto soutěžích.
„Běhům do vrchu jsem se soustavně začal věnovat až v roce 1996. Na nominační závody v letech 1992 a 1993 jsem si jen odskočil to zkusit a ono mi to vyšlo,“ říká skromně stále usměvavý a oblíbený elegán našich závodů.
Ovšem jeho skromnost není na místě. V Českém poháru v bězích do vrchu zvítězil mezi čtyřicátníky šestkrát, třikrát byl druhý a jen jedenkrát skončil třetí. Tedy po celých deset let v této kategorii okupoval stupně vítězů. Po přechodu mezi padesátileté draky po dobu, co závodil, tak na první místo nikoho nepustil. Tak co k tomu dodat. Na to není dost bohatý ani český jazyk.
„Mám kopce nesmírně rád. Pohybuješ se pořád v přírodě mezi skvělou partou lidí se stejnými zájmy a také závody mají značně vysokou úroveň. Díky těmto běhům jsem navštívil spoustu nádherných míst u nás i v zahraničí a získal mnoho celoživotních přátel. Už jen kvůli tomuto prostředí jim dávám přednost před ostatními typy závodů. Ale nejsem jen vrchař, mám rád také různé krosy. Sice mám raději, když se běží jen nahoru, ale nevadí mi ani seběhy,“ připomíná ve svém výčtu tento věčně mladý běžec.
Mezi jeho oblíbené závody patří samozřejmě domácí Běh na Děvín, Radhošť, Ostravice – Lysá hora, Dolní Morava – Králický Sněžník a i třeba Rokytnice – Dvoračky.
Také on sám přispívá do pořadatelství Českého poháru ve vrchařských soutěžích doma v Perné, kde pořádá Běh na Děvín a připravuje již desítky let Vánoční běh pod Pálavou, což jsou velmi oblíbené závody nejen v širokém okolí, o čemž svědčí i vysoký počet startujících běžců ve všech kategoriích.
Člověk by řekl, že se při svém zájmu o sport, kdy ještě asi čtyřikrát týdně trénuje, tedy včetně účasti na závodech, nebude již při své náročné práci, protože navíc vede od roku 1990 svoji soukromou firmu v oboru elektromontáží a revizí, mít na nic jiného ani čas. Ale opak je pravdou.
Neustále zvládá fůru dalších věcí kolem sebe a svých přátel a známých. Umí se prostě postavit čelem ke všem životním výzvám.
„Běh mě naučil dívat se životu zpříma do očí,“ říká o sobě skromně František Kolínek, mnohonásobný vítěz Českého poháru v bězích do vrchu.
Autor: Zdeněk Smutný
8. 5. 2015